- komedie ČSR 1956, režie Karel Steklý

Hrají:

Rudolf Hrušínský (Josef Švejk)

Miloš Kopecký (feldkurát Katz)

Svatopluk Beneš (nadporučík Lukáš)

Eva Svobodová (paní Müllerová)

Josef Hlinomaz (hospodský Palivec)

František Filipovský (tajný policista Bretschneider)

Fanda Mrázek (harmonikář)

Josef Kemr (eskorta)

Bohuš Záhorský (obchodník s chmelem)

František Kreuzmann (věřitel)

Miloš Nedbal (plešatý lékař)

a další …

Zvuky ke stáhnutí:

Zvuky 01-20: dobry-vojak-svejk-01-20.zip (3,28 MB), obsahuje např.:

Tak nám zabili Ferdinanda. – Kterýho, paní Müllerová? Já znám dva… – Pana arcivévodu z Konopiště, toho tlustýho, nábožnýho…

Některej revolver vám nedá ránu, kdybyste se zbláznila. Ale na pana arcivévodu si jistě koupili něco lepšího.

To máme pěkné léto, co? – Stojí to všechno za hovno!

Ti nám to v tom Sarajevu vyvedli, co? – V tej nuselskej vinárně? Tam se perou každej den.

Pane hostinský, tady kdysi visel obraz císaře pána… – Jo, visel, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si moh někdo dovolit nějakou poznámku, a byly by z toho nepříjemnosti… Copak to potřebuju?

Disciplína, vy klucí pitomí, musí bejt! Jinak byste lezli po stromech jako vopice! … A není to pravda? Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden voják bez disciplíny! Z toho jsem měl dycky největší strach.

Ale von to císař pán takhle nenechá, to ho málo znáte. Vojna s Turkem musí bejt! Zabili ste mě strejčka, tak tady máte přes držku!

Tak mi dej ještě jednu slivovici, a já už budu muset jít, poněvadž jsem zatčenej.

Já byl přece tak vopatrnej… – Řekl jste, že mouchy pokálely císaře pána! Pojďte. Voni už vám toho císaře pána vyženou z hlavy!

Já jsem nevinnej! Noviny vůbec nečtu, vo politiku se nezajímám, nestarám!

Pane, já jsem předseda baráčníků. Měli jsme zahradní slavnost, dva metráky řízků, bohatá tombola… A když jsme byli v nejlepším, přijde nějaký pán, abychom toho nechali, že má Rakousko smutek. Řek jsem jenom: Počkejte chvilku, než dohrajou Hej, slovane! … A už jsem tady.

Mě sebrali jenom proto, že jsem při kartách vykřikl: Sedum kulí jako v Sarajevu!

A proč tu račte být vy? – Mě vynechte, darebáci! S vámi bych se moh dostat do pěkný šlamastyky. – Ten pán je tady jenom za pokus loupežné vraždy…

Taková přesnost je moc pěkná věc. – Taková přesnost stojí za hovno!

Dřív to bejvalo horší. Obžalovaný museli chodit po rozžhaveným železe, pít roztavený volovo… Dneska? Je to legrace! Kavalce máme, stůl máme, záchod máme přímo pod hubou, poměry se rozhodně zlepšily! K našemu dobru.

Netvařte se tak blbě! – Já si nemůžu pomoct… Já byl už na vojně superarbitrován pro blbost. Já jsem ouřední blb…

Co tomu říkáte? – Je toho hodně, všeho moc škodí.

S kým se stýkáte? – Se svou posluhovačkou. – A v politických kruzích nemáte známého? – Jo to mám. Kupuju si Národní političku…

Ráno vás odvezou k tresnímu soudu! – V kolik hodin, vašnosti? Abych snad, pro krista pána, nezaspal… – Ven!!!

Právě jsem se přiznal, že jsem asi zabil pana arcivévodu. – Dobro došli!

Ať žije, pánové, císař František Josef první!

Řekněte rychle: Je rádium těžší než olovo? – Já ho prosím nevážil…

Níže podepsaní lékaři bazírují na vrozeném kreténismu Josefa Švejka vyjadřujícího se slovy: Ať žije císař František Josef I., kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav vyšetřovaného jako notorického blba.

Zvuky 21-40: dobry-vojak-svejk-21-40.zip (4,35 MB), obsahuje např.:

Jestli vede někoho strážník, tak je to těžkej moment v životě lidským…

Kdepak máte pana Palivce? – Dali mu deset let! Před týdnem. – No tak už má sedum dní za sebou…

To né! Já bych radši ratlíčka, docela malinkýho, lacinýho. – Ratlík není tele, čím menší, tím dražší. – No tak, tak, tak většího!

Vona celá politika je pro malý děti. – No jó, nebo pro takový pitomce, jako je Franc Josef!

Čeho nabyl občan pilný, to mu erár sebere!

Rukuje se! – Co je to za volovinu? – Válka! – A já chtěl spát do osmi večer!

Lojzíku! Já tě nepustím! Ježišmarjá, dyť ty jsi jako hora, do tebe se trefěj eins, zwei.

Ten vozejk se vypučí a vy mě na tu vojnu odtáhnete!

Na Bělehrad! Na Bělehrad!

Lidičky, dyť je to tajnej! – Provokatér!

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande!

Kolik mužů je dnes předvoláno k odvodu? – 550. - A kolik jich máme odvést? – 550…

Poslušně hlásím, že jsem reumatik. Ale sloužit budu císaři pánu až do roztrhání těla. – Sie sind ein Simulant! Toho chlapa ihned zavřít!

No to je opravdu náhoda, dostat revma, když je světová válka, a člověk má jít na vojnu.

Vás, lumpové, prohlížet nebudu! Stejně jste všichni simulanti a chcete dezentýrovat z vojny!

Poslušně hlásím, že se mi vrací řeč i sluch! – Bravo! Ale klystýr na cestu dostanete!

Česky vojak, dobra vojak!

Dneska se mi zdálo, že jsem jed lojový škvarky… – A byly studený nebo teplý? – Studený. – To bych nemoh. Škvarky jsou nejlepší husí, pěkně dozlatova vypečený…

Židli… – Švejk: dva klystýry … a židli. – Pro paní baronku! – Klystýr pro paní baronku???

Já vám přinest papat, kúsat, cucat, kužit a bumbat.

Tak vy lumpové si nevážíte mé dobroty. Já vám tady pumpuju žaludky, dávám klystýry a vy se chcete dobrovolně zabít žrádlem… Všem vypláchnout žaludek!

Nešetři mě. Mysli si, že na klystýru stojí Rakousko a vítězství je naše!

Zvuky 41-60: dobry-vojak-svejk-41-60.zip (5,88 MB), obsahuje např.:

Čuchni si, lumpe! – Tou bych nechtěl dostat do nosu, ta voní hřbitovem…

Já jsem pro to, dát vás všechny postřílet!

Já bych si vyprosil, aby si tu někdo odfrkával! Není kůň a není v maštali. Pane štádsprofous, vy si taky ničeho nevšímáte…

Modlit se neumíte a myslíte si, že je tady nějaký divadlo nebo kinoteátr…

Co vůbec v těch regálech je? Kdybys měl aspoň v každým šuplíku flašku, mohli bysme pít podle abecedy.

Tady je v těch spisech takový nepořádek, takový chaos…

No co… Na Švejkovy papíry vodsoudíš někoho jinýho…

Zejtra zrovna pořádám večírek, budou tam slečny a pití, no přijdeš, ne?

Tady to nesu v paketu. – Co tam máš, v tom paketu? – Jo, to já nevím. – No tak vidíš! Nevíš a mluvíš!

Halt! Nur für Militär ist jetzt!

Támhle za rohem. Hrajou tam na housle, na harmoniku, kvéry si dáte do kuchyně…

Je to tam bezpečný? – Choděj tam pouliční holky a různá dobrá společnost.

Fanda Mrázek zpívá: „Na Pangráci, tam na tom vršíčku, stojí pěkný stromořadí…“

Fanda Mrázek zpívá: „…Sotva jsem šáh na kliku, huš jsem slyšel muziku…“

Milostpaní, ten vermut, to je vodička! Pošlete nám láhev Čerta. Ten pán to všecko platí!

Já mám chalupu v Holovousích. Na zahradě mám jabka, malináče… Až pojedu na Urlaub, tak ti jich přivezu třeba 50 kilo.

A co máš v tom portmoné? – Tam je státní tajemství!

Neboj se, ten pán je medik. Nikdo se nic nedoví a budeš mít príma ulejvku… – Che che! Medik!!!

Pojď sem, ty štuclíku!

Voják, kterej nemá sirky, je… Co je? – Je bez sirek.

Pijete kořalku? – Kořalku nepiju, jenom rum! – Vidíte tohodle pucfleka? Pojď sem! Toho jsem si vypůjčil od Oberleutnanta Feldhubera, je to… je to abstinent! Že se nestydíš, pitomče?! Víš, co by si zasloužil? Pár facek!

Švejku, poslouchejte, nebyla včera nějaká vostuda? – Poslušně hlásím, všechno prošlo hladce. Jenom když jsem ty slečinky pouštěl z baráku, tak z protějšího bytu vyšel nějakej Turek. Na hlavě měl fez a pokusil se rušit noční klid… – Jak to dopadlo? – No dal jsem mu přes držku a byl zticha.

To jste neměl dělat, to byl pan domácí. – Aspoň ví, že bejt majitelem domu není žádná legrace. Nám se to stát nemůže, my žádnej dům nemáme.

Kdybych byl aspoň vrchňákem v magacínu, to bych mohl zcizit soudek rumu nebo sádlo, ale takhle?

Hajzlík ste! Pliváte na zem jako ve vlaku! Pořád jsem se divil, proč všude visej cedulky, že plivat na zem se zakazuje, a teď vidím, že to je kvůli vám! Voni vás asi všude moc dobře znají… – Vy jedna kreaturo!

Až když jsem mu řek, že musíme platit alimenty… – Alimenty? – Alimenty od bytné holkám… Vy jste říkal, abych si něco vymyslel…

Můj sluha nečiní dobře. Host do domu, bůh do domu.

Poslušně hlásím, že ten pán je hotovej nezmar. Jako nějakej Bouška z Libně. Vosumnáctkrát za večer ho vyhodili vod Exnerů a dycky se jim tam vrátil, že si zapomněl… – No dovolte? – Takovej byl vytrvalej, že se moh stát ministrem.

Zvuky 61-75: dobry-vojak-svejk-61-75.zip (4,33 MB), obsahuje např.:

To se nám to hoduje, když nám lidi pučujou peníze…

To byla jeho povinnost. Já du taky zejtra zavopatřovat. – A taky do cholerovýho baráku… – Pane feldkuráte, vede se tato válka jenom proto, aby zprovodila ze světa všechny moje dlužníky?

Řekněte mu laskavě: Pan feldkurát vám nic nedá!

Žádnej rámus! Ty nemravo! Pan feldkurát musí studovat!

Vem si všecko! Ich kann bezahlen. Mě na nějakým grejcaru nezáleží…

Milostivá paní, vy máte rozkošnýho chlapečka!

U mě je vojna jako řemen. Víte vy vůbec, co to je důstojnický sluha? – Burš, pucflek neboli fajfka. – Jestliže vám řeknu: Skočte do ohně!, tak do toho ohně musíte skočit, i kdyby se vám nechtělo!

Pan polní kurát vás rekomandoval jako ohromného pitomce, a myslím, že se nemýlil… – Poslušně hlásím, že jsem byl superarbitrován pro blbost. Od regimentu nás tenkrát kvůli tomu pustili dva, mě a pana hejtmana von Kaunitz.

Ta dáma píše, že jste dobytek. Co jste jí udělal? – Poslušně hlásím, že nic. Vona se chtěla usadit v bytě a hned s kuframa. – Cože? – Já jí to zamezil. Ve Vojtěšský ulici si vzal jeden čalouník k sobě slečnu na jednu noc, a nemoh jí potom z bytu vypudit… Až jí musel votrávit svítiplynem a sebe taky.

Tak co tomu říkáte, Švejku? – Hlavní válečnej stan by napsal: Po úhybných manévrech jsme se zakopali v předem připravených pozicích.

Pošleme panu Wendlerovi telegram, jako nějaký dobrý anonymní přítel. Napíše se: adresa Vaší choti je ta a ta. No, vy přece za nic nemůžete, vy jste jí sem přece nezval… – Ovšem! – A sám říkáte, že ten obchodník s chmelem je inteligentní, takže i kdyby padlo těch pár facek… – Pojďme na poštu!

Z Vodňan?! No tak to sme nedaleko, já jsem z Protivína! – Jéje, tak to znáte v Protivíně na náměstí řezníka Pejchara? – Jakpak bych ho neznal, to je bratranec…

Neudělala to poprvé. Loni ujela s jedním suplentem až do Záhřeba. No, prodal jsem tam při té příležitosti v městském pivovaře 600 žoků chmele…

Cože? Vy jste nečetl inzerát, který dal do novin váš představený? To je pěkné. … A inzeráty se nečtou, to je disciplína?

Švejku, vy ste ukrad psa! – Já ho neukrad. – Ale věděl jste, že je kradený?! – To sem věděl…

Víte, co to je maršbatalión? – Maršbaťák! Marška je marškumpačka. My to tak zkracujem… – Tak se připravte, s tím maršbaťákem pojedeme co nevidět na frontu. Máte radost?

Pane obrlajtnant, to bude něco nádhernýho. Když voba padnem spolu za císaře pána a jeho rodinu!