| Hrátky s čertem | |
|
- pohádková komedie ČSR 1956, režie Josef Mach |
|
|
Hrají: |
|
|
Josef Bek (Martin Kabát) |
|
|
Eva Klepáčková (Káča) |
|
|
Alena Vránová (princezna Dišperanda) |
|
|
František Smolík (otec Školastykus) |
|
|
Jaroslav Vojta (loupežník Sarka Farka) |
|
|
Bohuš Záhorský (král) |
|
|
Josef Vinklář (čert Lucius) |
|
|
Stanislav Neumann (čert Omnimor) |
|
|
František Filipovský (čert Karborund) |
|
|
Vladimír Ráž (doktor Solfernus) |
|
|
Ladislav Pešek (Lucifer) |
|
|
Rudolf Deyl ml. (čert Belial) |
|
|
a další … |
|
|
Download: |
|
|
Zvuky ke stáhnutí: |
|
|
Sarka Farka: „Ani hnout, chlape, sic máš kuli v játrech!“ |
|
|
Na hrad jedou nápadníci, Káča a princezna Dišperanda je vyhlížejí z věže. Káča najednou zmerčí utíkajícího myslivečka. |
|
|
Káča: „Hele ho! Hm! Včera ještě Kačenko sem, Kačenko tam, a dneska …? Holota myslivecká, frejířská! Jeden jako druhej. Kouká jenom jak by poctivou holku vo věneček vošulil.“ |
|
|
Lucius se snaží svést otce Školastyka. |
|
|
Otec Školastykus: „… To je princezna Dišperanda. Zmiz cizinče!“ |
|
|
Lucius: „Tak přece jenom? Pokušeníčko?“ |
|
|
Otec Školastykus: „Neblábol cizinče! Blíží se dcera našeho nejmilostivějšího panovníka. Zajisté si jde pro duchovní posilu. … Zmiz, povídám!“ |
|
|
Lucius: „Nezmizim. Takové slečny, ty já rád.“ |
|
|
Otec Školastykus: „Zmiz povídám. … Tak jménem boha tě zaklínám!“ |
|
|
Lucius: „Ale to je nepříjemné! Ááááááá!“ |
|
|
Princezna Dišperanda popisuje otci Školastykovi, jak si představuje svého budoucího ženicha. |
|
|
Princezna Dišperanda: „… No zkrátka krásný jako anděl!“ |
|
|
Otec Školastykus: „Hm. Jako anděl. Chm chm. … Cože? Jako andě…? Běda! Běda, jasnosti, to je rouhání.“ |
|
|
Zpoza rohu se vyloupne Lucius: „Ta stará generace, ta má ale úzkoprsé názory, co? … Pardon jasnosti, dovolte, abych se představil. Lucius, svobodný myslivec a tady pana strýčka nezvedený synovec.“ |
|
|
Otec Školastykus: „Cože?“ |
|
|
Lucius: „Moc na to nedejte, když mě bude zapírat, dávno už odvykl příbuzenským stykům, a přece, má nebohá maminka vždycky říkávala: `Lucie, strýčka Školastyka si važ, ten to z naší rodiny dotáhl nejdál.`” |
|
|
Princezna Dišperanda: „Jé, vám to ale mluví závodní rychlostí.“ |
|
|
Lucius se usměje: „Hm, no …“ |
|
|
Otec Školastykus: „Táhni!“ |
|
|
Lucius se objeví na půdě v čertově mlejně a vidí tam spát dva čerty. |
|
|
Lucius pronese zaklínadlo a pak spustí: „Holoto plesnivá čertovská, vstávejte, když k vám přijde návštěva! Dyť tu, chlapi, shnijete zaživa!“ |
|
|
Čerti se pozvolna probouzí, koktavý čert (Omnimor): „Co ty si zač? Ty si ňňňňň … nějaká revize?“ |
|
|
Karborund: „Dyť je eště brzo, eště se nestraší!“ |
|
|
Omnimor: „A…a…a…a… až vo… vo… vo… vo… vo… vo… vod jede…“ |
|
|
Karborund: „…náctý.“ |
|
|
Omnimor: „…náctý.“ |
|
|
Lucius: „Já nejsem žádná revize, ty hňupe smradlavá. Já sem pan Lucius, čert první kategorie. Loni sem absolvoval pekelnou akademii s vyznamenáním. A teď sem export import jemná elegantní práce.“ |
|
|
Karborund: „Jó, to sou teď v pekle vymoženosti.“ |
|
|
Omnimor: „Jo.“ |
|
|
Karborund: „To za našich mladejch let nás jednoduše strčili do světa a řekli: `Pokoušej lidi!` a hotovo. Tak to teda klobouk dólů. My sme jenom hloupí venkovský čerti. |
|
|
Lucius: „Dyť já bych se s váma nešpinil, křupani opelíchaní, kdybych tady neměl svojí prácičku.“ |
|
|
Omnimor: „Tak to zas prrr. Tady je n…n…n… náš revír.“ |
|
|
Lucius: „Kuš pitomče! Objednal jsem si dvě krasotinky, před tvou zahnojenou palicí by vzali do zaječích.“ |
|
|
Karborund: „Tak tady se ženský nesvádějí. To my nemáme v pácu. |
|
|
Omnimor: „Jo.“ |
|
|
Karborund: „Tady se vodjakživa strašilo. |
|
|
Omnimor: „A taky se tu hraje p…p…pekelnej m…m…mariáš.“ |
|
|
Karborund: „Ženský nám sem nezavlíkej.“ |
|
|
Omnimor: „Jo.“ |
|
|
Lucius a ti dva opelíchaní čerti koukají špehýrkou dolů, protože tam někdo přišel. |
|
|
Lucius: „Tak, toho vám dám, abyste neřekli. Ale jak mě ho chlapi nedostanete do pekla, tak si nepřejte ten rambajs na direkci.“ |
|
|
Omnimor: „Bez … Bez starosti, já mám cinknutý k… karty.“ |
|
|
Karborund chce postrašit Martina Kabáta: „Bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl, cha cha chá, zemskej červe, uhodila tvoje poslední … hodina! Bl-bl-bl-bl-bl-bl. Teď ty!“ |
|
|
Omnimor: „Dej sem d-duši, ch-chlape bídná. Teď ty!“ |
|
|
Karborund: „Bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl-bl!“ |
|
|
Omnimor: „R-radši se ho zeptej, jestli umí m-mariášek.“ |
|
|
Karborund: „Ale porád! …“ |
|
|
… |
|
|
Omnimor: „Teď ste se měl b-bát, v-vlastně. Ale nic ve zlým, pane pocestný, my bysme si rádi zahráli mariášek.“ |
|
|
Martin Kabát: „Mariášek? No, co se mariáše tejče, nejsem nic proti.“ |
|
|
… |
|
|
Karborund vybalí karty: „Malá dává.“ |
|
|
Martin Kabát: „Vy švindlíři zatracený. Copak je tohle?“ |
|
|
Karborund: „To to to nic, to to je krapátko vodřený.“ |
|
|
Martin Kabát: „Já ti dám vodřený. Poznamenaný sou.“ |
|
|
Dragoun vyndá z kapsy balíček karet: „S těmahle se bude hrát. Ty sou poctivý.“ |
|
|
Karborund: „S tima zase já nehraju.“ |
|
|
Omnimor: „Kam… Kamarádíčku, aspoň třikrát dok… dokola.“ |
|
|
Karborund: „Ale …“ |
|
|
Omnimor: „Tak mu ňákej ten grejcar pučíme.“ |
|
|
Martin Kabát: „Tak co?“ |
|
|
Karborund: „Tak dobře. Já dávám.“ |
|
|
Karborund míchá karty: „Tralalá, ….“ |
|
|
Omnimor: „Tralalá.“ |
|
|
Karborund: „Tralaladadá.“ |
|
|
Omnimor: „Tralalá.“ |
|
|
Karborund: „Tralalá.“ |
|
|
Omnimor: „Tralalá.“ |
|
|
Martin Kabát: „Chceš-li, holka, vědět, chceš-li, holka, vědět …“ |
|
|
Omnimor: „Tobě to taky t…t…trvá, n…n…než to rozdáš.“ |
|
|
Karborund: „Než to dořekneš, tak to mam rozdaný.“ |
|
|
Omnimor: „Kdybys nepovídal, ty…“ |
|
|
… |
|
|
Martin Kabát: „Barva!?“ |
|
|
Omnimor: „Dobrá!“ |
|
|
Omnimor se pokusí kouknout dragounovi do karet, ten ho okřikne: „Nečum!“ |
|
|
Omnimor na Karborunda: „Nečum!“ |
|
|
Martin Kabát: „Sedum červenejch.“ |
|
|
Omnimor: „Bejvaj dražší.“ |
|
|
Karborund: „Flek jako Brno!“ |
|
|
Martin Kabát: „Na hru i na sedmu? Dej pozor ďáblíku, ať se nepřepočteš.“ |
|
|
Martin Kabát: „Re! A jedem!“ |
|
|
Omnimor: „Che che che che che. Co takhle?“ |
|
|
Martin Kabát: „Takovejch mám čtyřiapadesát. Každou jinou. Tak, a teď se podrž, pekelníku, rejpnu tě mezi žebra. Rup!“ |
|
|
Omnimor: „Sakra, já měl r…r…radši počkat.“ |
|
|
Martin Kabát: „To máš jedno, plavajzníku, do tý žumpy spadneš stejně. Teď vytas tu pravou … |
|
|
Omnimor: „Když ty to hraješ moc divoce.“ |
|
|
Martin Kabát: „Di do háje zelenýho, takový bačkory házím pod stůl. Trumf! … Štyricet. … Zase trumf. … Rup do ní, tady je ta sedma, kde máš toho flíčka, ty utřinose?“ |
|
|
Karborund: „Hraješ to jako ponocnej!“ |
|
|
Omnimor: „Sem vyšel ze cviku.“ |
|
|
Martin Kabát: „Čtyřicet, padesát, šest, sedum, osum, devět, deset. Jo, holenkové, tak je to rovnejch sto. A hele, tady je ještě jedna mrška. Tak to bude sto deset. A jejejejeje, holoubkové, to bude drahota!“ |
|
|
Lucius: „… volám tě, doktore Solferne, mistře nad mistry, magnificentisime, přijď ve své velkolepé moudrosti zakročit, než se strhne ostuda.“ |
|
|
Omnimor: „Barva!?“ |
|
|
Karborund: „Dobrá!“ |
|
|
Martin Kabát: „Počkej, hubo plechová, jeden velkej pekelníci. A to tak patřičně velkej, jak ho Martin Kabát pro svý oumysly potřebuje.“ |
|
|
Lucius práskne bičem: „… volám tě podruhé, doktore Solferne, ten dragoun nás chce zruinovat.“ |
|
|
Karborund: „Flek!“ |
|
|
Martin Kabát: „Větší!“ |
|
|
Omnimor: „Eště v…v…větší!“ |
|
|
Martin Kabát: „Rup do toho, ten největší flek v celym slzavym oudolí. A teď šavle ven, vemem do tryskem! Tramtadadá, tramtadadá, ha ha, za mnou čerchmanti, válečný štěstí Martinovi přeje. Rup! … Nemusíte to ani počítat, dejte sem ty dva pytlíky a budem vyrovnaný.“ |
|
|
Lucius se naštve, zase práskne bičem: „… volám tě potřetí, velký Solferne! Všechen kapitál je v prachu …“ |
|
|
Lucius: „To je štěstí, že jste přišel, pane doktore. Ti kočebráci …“ |
|
|
Doktor Solfernus: „Kušuj! Jsi větší hňup než oni.“ |
|
|
Lucius: „Já …“ |
|
|
Doktor Solfernus: „Mlč ignorante!“ |
|
|
Lucius: „Vždyť ani nedutám …“ |
|
|
Doktor Solfernus: „Dutáš, a hloupě dutáš! Zmiz!“ |
|
|
Omnimor vystrčí hlavu ze stroje na strašení, ve kterém se schoval a: „Prosím, dutal!“ |
|
|
Solfernus se po něm ožene bičem :-) |
|
|
Lucius se snaží svést na cestu hříchu otce Školastyka a obklopuje ho ženami. |
|
|
Lucius: „Dědek trouchnivá! Já mu vybírám nejjemnější soustíčka. Blondýnky, černé i do zrzava, tu pošlu outlou, tu zase baculatou, děvčata jako broskvičky. Ale dědek jen nadává a kritizuje …“ |
|
|
Omnimor: „N…N…Nooo.“ |
|
|
Otec Školastykus: „Žena, … žena je nástroj ďáblův. To já znám. To já znám.“ |
|
|
Lucius: „To nemá z vlastní hlavy, to musel někde číst.“ |
|
|
Omnimor: „N…N…Nooo.“ |
|
|
Otec Školastykus uprchnul před Luciovými slečinkami do své chalupy a ubedňuje dveře závorou: „Nestydy nestydyté, ženské nemravné!“ |
|
|
Lucius: „Deset slečinek bych sváděl raději než jednoho poustevníka!“ |
|
|
Doktor Solfernus přijel na námluvy k princezně Dišperandě, Karborund přijel jako jeho pobočník a právě hučí do Kačenky, aby si ho vzala. |
|
|
Karborund: „Však já mám taky stavení, Kačenko, jako klícku. Tam se ti bude líbit, Kačenko. A tu službu u prince pustím.“ |
|
|
Káča: „A krávy máš při tom stavení taky?“ |
|
|
Karborund: „Kravičky? Toť se ví! Jedna radost! Švejcarský plemeno, zvlášť přivezený.“ |
|
|
Káča: „Jo?“ |
|
|
Martin Kabát: „Loupežníku! Polez ven!“ |
|
|
Sarka Farka: „Kterejpak bídák si to na mě votvírá hubu?“ |
|
|
Sarka Farka: „Tak co? Přespals v čertovym mlejně?“ |
|
|
Martin Kabát: „To se ví! Přespal.“ |
|
|
Sarka Farka: „A hráls mariášek?“ |
|
|
Martin Kabát: „Bodejť by mi vobě ruce upadly, než sem to vzal do ruky!“ |
|
|
Sarka Farka: „A sakra! Prohráls duši, co?“ |
|
|
Martin Kabát: „Kdyby jednu. Já prohrál hned dvě!“ |
|
|
Sarka Farka: „Mord hadry, to je polízanice. A co budeš dělat?“ |
|
|
Martin Kabát: „No nejspíš tam budu muset dojít, aby mi ty oupisy vrátili.“ |
|
|
Sarka Farka: „To jim chceš donést k tej prohranej duši taky tělo, aby to měli pěkně pohromadě?“ |
|
|
Martin Kabát: „Já sem svou duši neprohrál, ale dvě spanilý holubičky sem strčil peklu do chřtánu.“ |
|
|
Sarka Farka: „Ženský?“ |
|
|
Martin Kabát: „Hm. Ženský. No mladý, ouhledný …“ |
|
|
Sarka Farka: „Ale co je do ženskejch? Stejně sou potvory falešný a do pekla by spadly tak jo tak.“ |
|
|
Sarka Farka: „Nejradši bych to loupežnictví položil, kdybych měl nějaký iný živobytíčko.“ |
|
|
Martin Kabát: „Když už ti to svědomí nedá spát, loupežníku, tak si najdi nějakou prácičku.“ |
|
|
Sarka Farka: „Dragoune, ty seš blázen! Já řeknu živobytíčko, a ty hned myslíš na práci. Vždyť já jenom proto se dal za mlada na to loupežnictví, abych nemusel nic dělat. Kdepak, na práci mý tělíčko stavěný není, che che, to já si radši nechám to zlý svědomí.“ |
|
|
Doktor Solfernus už jde s princeznou Dišperandou k oddavkám, když ho otec Školastykus postříká svěcenou vodou. Solfernus zařve a v oblacích kouře zmizí. |
|
|
Král: „Fuj, to je smrad, v tom se nedá panovat.“ |
|
|
Karborund odnesl Káču do pekla. |
|
|
Káča: „Kde ses tu vzal? Kde je můj ženich? Mluv, mezuláne!“ |
|
|
Karborund: „Ale Kačenko, to sem přece já.“ |
|
|
Káča: „Co to blábolíš? Copak ty si nějakej ženich? Ty plesnivko ušmudlaná …!“ |
|
|
Karborund: „Ale Kačenko, podívej se!“ |
|
|
Karborund změní oblečení z ušmudlanýho čerta na toho správce. |
|
|
Karborund: „No, … chalupa, kravičky, švejcarský plemeno, zvlášť přivezený.“ |
|
|
Káča: „Tak, tak je to! Tak tys voklamal chudý poctivý děvče …?!“ |
|
|
Karborund: „To víš, představenýho se poslouchat muší.“ |
|
|
Káča: „Držte mě! Sic tady něco ze samý žalosti provedu!“ |
|
|
Káča ho začne zpracovávat, Karborund se kreje: „Kačenko! Měj slitování se starým čertem. Au! Dyť mě už táhne na vosmistej rok.“ |
|
|
Martin Kabát si pro úpisy došel až k Luciferovi. |
|
|
Lucifer: „Co je to?“ |
|
|
Belial: „Živý maso.“ |
|
|
Lucifer: „Co tu chce ta umrlčina?!“ |
|
|
Belial: „Víte, pane Kabát, co je to strach?“ |
|
|
Martin Kabát: „Drahej pane, musím se vám přiznat, že ne.“ |
|
|
Belial: „Tak já vám ukážu věcičku, jakou jste ještě neviděl. Lože vyvrhelovo. Znamenitý vynález, nejnovější objev našich specialistů. Jak nevydáš úpisy, za tři minuty se budeš smažit a škvířit na tom loži. Račte se podívat.“ |
|
|
Martin Kabát: „Máte tam ňákej silnej tabák, když to i Káču porazilo.“ |
|
|
Anděl si letí pro Martina Kabáta, protože nad ním peklo nemá moci. |
|
|
Lucifer: „Co tu chceš, ty bílá vráno?!“ |
|
|
Martin Kabát: „Hej, povídám, loupežníku, copak je s tebou?“ |
|
|
Sarka Farka: „Dejte mě všichni pokoj, já už nejsem žádnej loupežník, já si tu přemejšlim!“ |
|
|
Sarka Farka: „Kdepak máš ten muj vobušek, co sem ti pučil?“ |
|
|
Martin Kabát: „Člověče, na ten klacek sem v tý patálii dočista zapomněl.“ |
|
|
Sarka Farka: „Tys to vyved! Dyť byl památeční! Ty …!“ |
|
|
Martin Kabát: „Památeční.“ |
|
|
Martin Kabát právě zaměstnal loupežníka v čertově mlejně. Nahoře spí ti dva čerti, když se dole začne pracovat, tak se vzbudí a koukají, co se děje. |
|
|
Omnimor: „Dragoun!“ |
|
|
Karborund: „Rychle pryč! Nebo nás taky zapřáhne!“ |
|
|
Omnimor: „P…p…p…p…“ |
|
|
Karborund: „Co?“ |
|
|
Omnimor: „Pryč!“ |
|
|
Karborund: „Jo!“ |
|
|
Čerti si sbalí fidlátka, co tam měli rozložený a vyletí ze mlejna tak rychle, že ve střeše udělají dvě díry :-) |
|
|
Otec Školastykus: „Anděli, co to blábolíš?“ |
|
|
Playlist.m3u |
|
|
Stáhnout všechny soubory zabalené v 1 zip archívu… (3,17 MB) |
|
Pokud se Vám moje stránky líbí, nebo jestli máte nějaké náměty či připomínky, můžete mi e-mailnout na: sound.master@seznam.cz