Speciál: O knize Upíři

Vydáno dne 02.06.2020 (424 přečtení)
Aneb Kompletní průvodce upíří mytologií od Draculy po Stmívání. 

 










 

Upíři. Už po staletí jsou součástí lidské neznalosti a pověrčivosti. V dobách, kdy bylo lékařství ještě pod úrovní Ranhojičů a spousta lidí neměla možnost chodit k doktorovi nebo do školy, bylo nutné si nějak vysvětlit neobvyklé jevy, jaké se udály v blízkém i vzdálenějším okolí. Pověry a zcestné misinterpretace se už ve středověku podle všeho šířily závratnou rychlostí. Nevzdělaní lidé se navzájem krmili svými „pravdivými lži“ a bezmezně důvěřovali vrchnosti, jak ostatně víme i z titulů jako Čarodějky ze Salemu nebo Kladivo na čarodějnice.

Nebylo snadné si vysvětlit choroby jako vzteklinu, souchotiny nebo porfyrii. Nebylo snadné pochopit, proč některá těla vypadala při exhumaci zdravě. Nebylo snadné rozklíčovat, co může za hromadná úmrtí hospodářských zvířat. Zároveň bylo taky asi nezbytné postrašit děti, aby lépe poslouchaly a nezabíhaly se. A tak vznikli Lamie, Lilith, Striga, Domovoj, Kikimora, Asanbosam, Obayifo nebo Aswang. Řeč bude také o bytosti zvané Chupacabra i o přízraku pojmenovaném Cihuateteo, ale třeba taková La Llorona zůstane zcela opomenuta. Jasně, svým způsobem už se nejedná o upírku v pravém slova smyslu, avšak autorka Charlotte Montague udělá podobných úkroků stranou více.

Tak úkroky stranou jsou jedna věc. Ale v ještě mnohem větší míře zamrzí to neustálé opakování. Dokud se paní/slečna spisovatelka nezačne věnovat sériovým vrahům a filmům, uvádí stejné informace skoro v každém odstavci. To znamená, že kniha sice má 190 stran, ale ve skutečnosti jich mohlo být něco málo přes polovinu a stejně bychom o nic nepřišli. Jasně, říká se, že opakování je matka moudrosti, jenže taky se říká, že co je moc, to je příliš! Nejen postupně přisuzované upíří schopnosti a způsoby jejich potírání … Minimálně dvacetkrát zmíní kupříkladu novelu Camilla z roku 1872, kterou napsal Sheridan Le Fanu, jemuž je věnována česká Svatba upírů.

Rovněž se opakovaně vrací k povídce Upír od Johna Williama Polidoriho. Naštěstí v tomto případě v závěru přidá povídání o Georgi Gordonu Byronovi či tehdy ještě neprovdané Mary Godwin, jež si vzala Percyho Bysshe Shellyho a stvořila Frankensteina. John, George a Mary se kamarádili, což asi nebude vzhledem k jejich tvorbě veliké překvápko. Některá literární díla autorka v závěru v podstatě vyspoileruje, aby pak přidala ty svoje postřehy, jaké nám předtím sdělila už několikrát. Třeba že upírky jsou sexuálně svůdné a svou vášní si dokážou leckoho podmanit/zotročit.

 










 

To by bylo, aby se ke slovu nedostal taky Bram Stoker se svým Draculou. A když se dočkáme povídání o tomhle transylvánském stvoření, nebude pochopitelně opomenut ani Vlad III. Napichovač. Jeho životopis obsahuje vskutku výživné záležitosti, což platí také o Alžbětě Báthoryové. Charlotte Montague se potom zaměří i na upíry v hudbě (Screamin‘ Jay Hawkins, Marilyn Manson, Ozzy Osbourne – zmínka o něm a o nechvalně proslulém incidentu s netopýrem při koncertu v Des Moines v Iowě v roce 1982 bude ponechána pěkně až na samotný závěr), ale i na ty „skutečné“, tedy na sériové vrahy – Fritze Haarmanna a Petera Kürtena (viz Normal). Tady určitě mohla přidat CV i dalších pošahaných deviantů. Stejně jako mohla jít více do hloubky v kapitole o filmech a seriálech, ve kterých se vyskytují upíři.

O Omega Manovi, Bladeovi, Od soumraku do úsvitu či Underworldu rozhodně mohla napsat více než jeden odstavec, když už kompletně ignoruje Svítání, Byzantium, El Santa, Upíry, Noc hrůzy, 30 dní dlouhou noc či tvorbu Maria Bavy. V hodnocení se přitom řídí hodně podle sebe. Na jednu stranu samozřejmě v pořádku, avšak na tu druhou není při té zaujatosti, týkající se kupříkladu zmíněné série s Kate Beckinsale, možné napsat, že „Underworld byl všeobecně negativně přijat, přesto vznikla další tři pokračování“ (kniha přitom vznikla před sedmi rokama, kdy sequely byly už čtyři). Ale tak dá se to pochopit, když nám v průběhu čtení dává párkrát najevo, jak moc se těší, až nám bude vyprávět o Stmívání

Upíři nebudou kompletním průvodcem touto mytologií, byť koncept včetně filmového, hudebního, folklórního i skutečného světa jest určitě chvályhodný. O základech mytologie se však poutavější a zábavnější formou šíří precizní Rukověť lovce upírů, ačkoli ta je v dnešní době patrně už složitěji k dostání. Co na tom, že v závěru nabízí autorka vysvětlivky, když vedle pojmů jako apotropaion, transsubstancie nebo hematofágie vysvětluje taky česnek, rozčtvrcení nebo zrcadlový odraz. Z vizuálního pohledu ovšem knihu asi nešlo udělat lépe. Fotky a dřevoryty jsou velmi trefně vybrané. Avšak co je to platné, když námět celkově vzato stejně bohužel zůstal za očekáváním, jakkoli tady najdeme několik pozoruhodných postřehů.

P. S.: Chtěl jsem vytknout, že schází nějaké závěrečné shrnutí, ale nakonec to je vlastně dobře, protože bychom se z něj určitě nedozvěděli nic, co by nebylo uvedeno na několika předchozích stránkách.

FOTO: levneknihy.cz, cinema.de
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Téměř dokonalá tajemství

Nová, i když trochu temnější komedie od tvůrců trilogie Fakjů pane učiteli. Stále k vidění v kině Lucerna. celý článek

Skylink

Hitlerova bitva s médii

O moci médií dnes nikdo nepochybuje. Dokonce se dnes v rámci jejich internetového prostoru mluví o kybernetické válce. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2020, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.073/0.059
Partneři:
Hyperreality.cz | BigZoom.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz